Mozek je sice malý, ale velice složitý orgán, o kterém již spousty věcí víme, ale ještě je toho hodně, co je třeba objasnit – například jak je to vlastně s jeho kapacitou. Každopádně výsledky mnoha experimentů ukazují, že kapacita naší krátkodobé paměti je velice omezená, avšak právě tréninkem je možné zlepšit nejen paměť krátkodobou, ale i dlouhodobou.
Paměťový výkon lze navýšit o 400 až 600 procent! Toho se docílí tím, že se při ukládání informací do paměti využívá současně více mentálních schopností, jako je logika, vizualizace, emoce, asociace, kreativita. Kdo si osvojí paměťové techniky, pracuje s mozkem a konkrétně pamětí mnohem efektivněji. Již po 14 dnech tréninku je možné navýšení až o sto procent. V počátečních fázích tréninku dochází k rychlému nárůstu paměťového výkonu, později se tento nárůst zpomaluje.
Doposud není přesně objasněno, jak člověk ukládá informace do paměti. Dlouhodobá paměť snáze přijímá informace, které jsou nabídnuty jako obraz. Ať už se jedná o náročnou číselnou nebo slovní informaci, cílem je tuto informaci přetvořit do mentálního obrazu. Tedy využít schopnosti vizualizace, která nám lidem byla dána geneticky. Jestli se pamatují lépe čísla nebo slova, je velice individuální. Záleží na tom, ve kterém směru je daný jedinec aktivnější. Zaměstnanci peněžních ústavů nebo analytici mají silnější schopnost pamatovat si čísla, personalisté mají silněji vyvinutou schopnost pamatovat si obličeje a jména.
Existuje také rozdíl mezi pojmy uložení informací a udržení informací v dlouhodobé paměti. Ukládat můžeme pravděpodobně donekonečna, otázkou je, jaké informace paměť udrží a jak dlouho. Po jisté době jsou informace v dlouhodobé paměti zeslabovány. Děje se tak v závislosti na častosti jejich používání – častěji používané informace jsou delší dobu v aktivní fázi. Cílem paměťového tréninku je oddálit nástup procesu zapomínání, respektive prodloužit dobu, po kterou je informace aktivní, tedy i snadno vyvolatelná z paměti. Důležité je uvědomit si, jaké informace paměti nabízíme. Jsou-li to nesmysly, které k životu nepotřebujeme, pak můžeme hovořit o jakémsi paměťovém balastu, kterým si paměť zbytečně zaplňujeme.
Zajímavou otázkou je vliv pohlaví na paměť. V paměťových soutěžích ženy dosahovaly vysokých paměťových výsledků za nižší počet tréninkových hodin. Ale ve špičce tohoto sportu jsou převážně muži, nejde přitom jen o marketingový nástroj. Zřejmě proto, že na proces ukládání informací má jistě vliv i motivace a soutěživost. A za tyto dvě vlastnosti jsou zodpovědné pohlavní hormony – konkrétně testosteron, kterého mají muži v těle více než ženy. Z národností jsou na soutěžích velice úspěšní Němci, Skandinávci a Číňané.